Kaprklub-zilina

Poslední akce na dírkách nám moc nevyšla, a tak jsme si chtěl co nejdříve spravit chuť. Během posledních několika dnů se trochu oteplilo a tak jsem vyrazil na řeku, kde jsem ještě nikdy nechytal. Tou vyvolenou se stala řeka Úslava. Poslední měsíc jsem se nemohl dočkat, až ledy trochu ustoupí a já si na ní poprvé zachytám. Musím přiznat, že jsem byl cestou do Plzně celkem nervózní. Když jsem viděl Úslavu naposledy, byla téměř celá zamrzlá. Doufal jsem ale, že během těch pár teplejších dnů ledy ustoupily. Radost mě trochu zvedli lovící kolegové na Radbúze, které jsem pozoroval z mostu v centru Plzně. Vlakem jsem přejel do Starého Plzence a pak už rychle směr Sedlec. Během pár minut jsem se ocitl u Úslavy, kde se mi naskytl celkem přívětivý pohled na, z jen části zamrzlou řeku. Rychle jsem došel na chatu, převlékl jsem se, navázal prut a vyrazil zpět k řece. Jak jsem dopadl a na co vše jsem přišel, si můžete přečíst na nadcházejících řádkách.

Jsou přesně dvě hodiny odpoledne, když přicházím ke břehům Úslavy. Rozhoduji se chytat na úseku Úslava II, který je vymezen jezem Kesslova mlýna ve Starém Plzenci a jezem v Žákavě. Scházím z mostu a přicházím na místo, kde se drží led už jen u břehů. U hladiny se drží několik desítek malých rybek kolem 5 - 10 cm. Proud je v této části řeky velmi slabý a hloubka je zde přes dva metry. V rychlosti zapisuji příchod a už napichuju kostičku z lisované housky. Vodu prohazuji asi dvacet minut, ale záběru se zatím nedočkávám. Přecházím proto asi 300 metrů dále po proudu. Každých cca. 20 metrů prohazuji vodu a snažím se zpozorovat nějaké ryby. Společnost mi však dělá jen párek kačen, které hledají u protějšího břehu něco k snědku. 

U vody jsem už hodinu, ale záběru jsem se ještě nedočkal. V tom přicházím k velmi zajímavému místu, které by klidně mohlo ilustrovat rady, kde hledat ryby na řekách. V duchu si řikám, že jestli nechytnu nic tady, tak už nikde. Uprostřed řeky je malý ostrůvek, oba břehy lemují trsy suché trávy, které jsou z části i ve vodě. Pět metrů před ostrůvkem je u levého břehu hloubka kolem třičtvrtě metru, dno se poté zvyšuje a u ostrůvku je hloubka jen kolem deseti až patnácti centimetrů. Narozdíl tomu pravá strana si drží konstantní hloubku okolo čtyřiceti centimetrů. Přicházím k pařezu na levé straně Úslavy a pořizuji několik fotografií. Napichuji malou kostičku celozrného rohlíku a posílám sestavu na druhou stranu řeky. Splávek neurazí ani dva metry a najednou mizí pod hladinou. Vůbec jsem to nečekal. Mojí odpovědí je jen jemné přiseknutí. V průzračné vodě se jen mihne stříbrné nízké tělo a je po boji - ryba spadla. První záběr do mne vlije trochu života. Následuje pak asi deset náhozů, než dostávám další záběr. Tentokrát není tak razantní. Svůj slib, že tentokrát mi ryba nespadne bohužel neplním.

Po těchto dvou neúspěšných pokusech odcházím dále po proudu, pečlivě prochytávám celou řeku. Po chvíli se dostávám k malému železobetonovému mostku, přecházím na druhou stranu a jdu proti proudu zpět na místo, kde jsem dostal záběry. Celá situace se opět opakuje - na první nához přichází ryba, která po chvíli padá. To se opakuje ještě jednou. Snažím se příjít v čem dělám chybu a napadají mne dvě věci.

I. Všiml jsem si, že ač mám malé kostičky (strany nepřesahují půl centimetru), tak jsou na ryby asi stále příliš velké. Zvláště když přihlédneme k faktu, že ve vodě se jejich objem může až ztrojnásobit. Kolikrát se mi stalo, že jsem seknul na prázdno. Řešil jsem to tedy tím, že jsem kostičku rozlomil a odebral jsem větší část střední části. Na háček jsem potom napíchl pouze obě "kůrky" rohlíku či housky.

II. Na zásek jsem čekal o pár sekund déle. Tak kolem pěti sekund - aby měly ryby čas si návnadu pobrat.

A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Napíchl jsem "upravnenou" kostičku a nahodil ji proti proudu asi tři metry od břehu. Proud tahnul splávek a díky dobré viditelnosti jsem chvílemi viděl, jak kostička klouže po kamenech na dně. Poté splávek opět zajel pod hladinu. Chvíli jsem počkal a zasekl. Změna přinesla úspěch. První tlouštík se na chvíli podíval na břeh a pak hned putoval zpět do vody. Z totožného místa se mi podařilo vytahnout ještě jednoho, stejně velkého. Pak jsem nechal splávek stahnout proudem několik metrů - až na konec ostrůvku. Na chvíli jsem sestavu přibrzdil, pak trochu přitáhl a opět spustil. V tu chvíli zabral další - tentokrát přesně mírový kousek.

Opět odcházím, aby se voda trochu uklidnila. Po chvíli dorážím až k malému jezu z kamenů. Celkem mě to místo zaujímá a tak začínám prochytávat vodu. Dva záběry neproměňuji, ale na třetí přichází největší ryba dne - tloušť 27cm. Ten mi udělal obzvlášť radost.

Postupně se začalo stmívat a tak jsem rybolov pro tento den ukončil. Musím říct, že jsem byl velmi spokojen.

Na druhý den chci zkusit jak plavanou, tak i feeder. Od toho potom opouštím, protože si jej nejspíše odvezl Kačer na revizi do Sla.

Ve středu vyrážím i s Peky. K vodě přicházíme okolo čtvrt na deset. Začínáme prochytávat řeku a za chvíli se dostáváme k již známému ostrůvku. U prutu se postupně střídáme, ale záběr nepřichází ani jednomu z nás. Potom se přesunujeme k jezu, ale tam je to se záběry podobné. Po hodině a půl odcházíme směr chalupa - záběru jsme se toho dne i přes veškerou snahu nedočkali.

Musím říct, že nejvíce mě zaujala hloubka, ve které ryby šly. Zajímavé bylo, že chvílemi šlo pozorovat nejen splávek, ale také samotnou nástrahu. Chytal jsem jen na lisovanou klasickou housku a celozrný rohlík, záběry přicházely na obě nástrahy. Chtěl jsem chytat ještě na kuřecí játra, ale nakonec jsem na ně zapomněl. Příště je ale určitě k vodě vytahnu.

Sestava spočívala ve 2gramovém pevném splávku, dvou broků (0,2 a 0,3g) a jednoho háčku velikosti 12 v červené barvě. Vlasec 0,16mm Speed Master od Shimana.

Santi