Šmant 17. 1. 2009
A máme tady naši první akci v tomto roce. Vzhledem k velkým mrazům, které zmítaly našimi kraji posledních cca. 14 dnů, bylo o druhu naši mise rozhodnuto - pojede se na díry! Už od začátku týdne jsem plánoval kdy, jak, kam, kdo všechno.. Nad celou akcí ale vysel jeden velký otazník, a to v podobě nejasného výsledku zkoušek a zápočtů. Pokud by nedopadly úplně nejlépe, místo na rybách bych se spíše realizoval nad papíry s poznámkami. Vyzbrojen novým vlascem 0,16mm Speed Master od Shimana, středně tvrdým proutkem na dírky a peanem se ve čtvrtek dozvídám, že výsledek dopadl 3:1 v můj prospěch - takže výjezdu nic nebrání.
Další otázkou je výběr loviště. Nabízely by se například Dolní Jirčany, kde na sebe pravidelně vysazované úlovky nenechají dlouho čekat. Nás ale lákalo spíše něco "nenápadného" a také vzhledem k omezénu času, jsme nakonec zvolili lokalitu Šmant.
Jedná se o postupně vysychající rybník, který své někdejší slávy už asi nikdy nedosáhne. Mezi Žilinou a Kamennými Žehrovicemi se nachází, v dnešní době již zavřený důl Nosek - u něj se nachází již výše zmíněný rybník. V době fungování dolu se jednalo o perfektně zarybněnou lokalitu. Chytit zde velké kapry, amury a další rybí druhy nebyl velký problém. Dnes, kdy hladina klesla o několik metrů a zejména v letních měsících vysychá téměř před očima, nahradily někdejší osádku spíše sumečci američtí a zakrslí cejnci.
V pátek dosahovaly přípravy vrcholu. Alfonzovo úkol sehnat červi a hnojáky nevyšel - Kladno na nás nebylo připraveno. A tak jsem se je na poslední chvíli snažil sehnat ve Slaném. První obchod byl bohužel "typu Kladno", ve druhém to bylo o něco lepší. Červi ani hnojáci se nekonali, ale nakonec jsem byl rád za poslední balení rousnic. Večer se dozvídám, že nakonec pojedeme ve čtyřech - ke mně, Jindrýsovi a Alfonzovi se ještě připojí kolega Zdeněk.
Setkání na zastávce v Žilině bylo naplánováno na desátou hodinu. Vstávám v osm a balím vše potřebné - sekeru, cedník, těžce získané rousnice... Na šestnáctku vlasec navazuji 1,5g splávek, pod něj 12ku háček (červené barvy) a nakonec kolem jeho lopatky pár červených nitek.
Cesta netrvá dlouho a už sjíždíme dolu ke Šmantu. Tam nás čeká celkem milé překvapení - nejsme první kdo sem zavítal s cílem lovit na dírkách, a tak je v ledu už vysekaná celkem velká díra. Během chvíle rozbijíme slabou vrstvu ledu a začínáme nastražovat svoje návnady. Já a Alfonz napichujeme menší část rousnice, Zdeněk volí malou mraženou rybičku (druh nebyl zjištěn) a Jindrýs nastražuje kolínko ve strouhance.
Hloubka byla lepší než jsme čekali, asi tak metr. Voda byla průzračně čistá - bylo vidět téměř na dno.
Po necelé hodině bez záběru jsme se s Alfonzem rozhodli prosekat novou díru, asi tak dvacet metrů od té původní. Bohužel zde větší hloubka nebyla, a do ryb jsme se na druhý pokus taky netrefili. Jindrýs po tomto pokusu vysekal po celé ploše asi osm až deset zkušebních "sond", ale větší hloubku jsme nenašli nikde. Proto jsme se nakonec rozhodli setrvat na stávajících flecích.
Aktivita ryb byla na nule, a tak jsme čas trávili pokecem a Jindrýs si zkoušel pózy, až něco opravdu chytne. Žádného záběru jsme se nakonec nedočkali (snad až na dva výrazné "ťukance" na Jindrýsovo splávek, za které mohla námi vytahovaná kra), i přes mou snahu o pseudomarmyškování s kouskem rousnice a červené nitky. Občas jsme jen museli pročistit pomalu zamrzající díry. Proto jsme se kolem půl jedné rozhodli jet domů. Pokud nám počasí dovolí, tak se na díry ještě určitě vypravíme - budoucí lokalita je zatím nejasná. No a když nám led roztaje, tak se můžete těšit na další akce ze stojáků i řek.
Za Kaprklub-Žilina Santi